Na rok 2024 máme novou výstavu.
Výstava Mincovnictví Keltů v srdci Evropy
S letošní oslavou Beltainu 27.4.2024 můžete navštívit vernisáž výstavy Keltské mincovnictví v srdci Evropy, která se návštěvníkům zámku otevřela na konci loňské sezony. Autorem výstavy je přední evropský specialista doc. PhDr. Jiří Militký, Ph.D., numismatik a archeolog, který výstavu sestavil přehledně do jednotlivých období od počátků mincovnictví u nás až po jeho vrchol. Zvláštní místo je pak věnováno mincím a mincovnictví na nedalekém oppidu Stradonice, na kterém se mince razily a odkud se distribuovaly do celé tehdejší keltské Evropy.
V podcastu Zrnotěrka vás Jiří Militký pozve na výstavu Keltské mincovnictví v srdci Evropy.
Stálá keltská expozice v nové podobě
Jarní sezóna je zde a s ní každoročně přichází svěžest. Ta zavála i do naší keltské expozice, která v Informačním centru keltské kultury na zámku Nižbor existuje již od roku 2004. Letos jsme se rozhodli dát jí komplet nový kabátek, a ten je skutečně pestrý. Byli Keltové takoví hrdinové, za jaké je považujeme? Čím se rádi obklopovali? Co dovedli? A jak to vlastně vypadalo v srdci Čech před jejich příchodem?
Všechno vám prozradíme. Nebo alespoň to, co se archeologové o životě Keltů dozvěděli za posledních sto padesát let. Provedeme vás keltským životním stylem, představíme ty nejzajímavější keltské nálezy z našich výzkumů, dotknete se keltského řemesla na vlastní kůži a také si jejich druhou kůži - keltský šat - budete moci vyzkoušet. Představíme vám mimo jiné i moderní metody archeologického zkoumání a široké spektrum materiálů a předmětů, které ve středních Čechách nacházíme nejen po Keltech, ale také po jejich pravěkých předchůdcích.
Expozici v Informačním centru keltské kultury na zámku Nižbor můžete navštívit v květnu a říjnu o víkendech a svátcích od 10 do 17 hodin, v červnu a září každý den od 10 do 17 hodin, červenci a srpnu pak každý den mezi od 10 do 18 hodin.
Těšíme se na vaši návštěvu!
PROBĚHLÉ VÝSTAVY
Výstava Klenoty středočeského pravěku
Výstava Klenoty středočeského pravěku navázala na stejnojmennou publikaci, která poutavě vypráví 13 archeologických příběhů z 13 různých míst středních Čech. Je založena na výsledcích terénních výzkumů, které se snaží ukázat veřejnosti v novém světle kontextu současnosti. Návštěvníci tak dostali možnost si tyto pravěké „klenoty“ prohlédnout na vlastní oči, a to jak originální nálezy, tak i jejich věrné repliky. A samozřejmě také něco navíc.
Témata jako je využívání surovinových zdrojů, usedlý způsob života, sociální hierarchie, nakládání se zemřelými, estetické cítění, mocenské a náboženské konflikty či touha po majetku a inovacích jsou totiž dnes stejně aktuální, jako byly před tisíciletími. Těmto kořenům současné společnosti se věnují jednotlivá zastavení výstavy v 13 chronologicky řazených příbězích spolu s působivými archeologickými nálezy.
Návštěvníci nebudou ovšem odkázáni pouze na pozorování předmětů za sklem vitrín a čtení textů, ale některé z vystavených předmětů si budou moci i osahat. Tedy alespoň ve formě replik, jejichž výroba mnohdy dokáže potrápit i moderní řemeslníky. Interaktivní stanoviště jako vrtání kamenných seker či ražba keltských mincí pak potěší (nejen) mladší návštěvníky, chybět nebude ani oblíbená místnost s kinosál(k)em, která zájemce zavede přímo do terénu. Highlightem mezi exponáty bude nepochybně ikonická hlava kance, která byla původně součástí honosného keltského vědra. A kromě působivých fotografií výstavu doprovodí i množství ilustrací, které vykreslí představu života v pravěku.
Jak lidé v mladší době kamenné hospodařili s vodou? Kdy se zrodil dálkový obchod a jakou roli v něm střední Čechy v některých dobách hrály? Provázelo násilí člověka již od pravěku? Jakým způsobem se proměňoval vztah k mrtvým? Kdy se u nás začaly používat peníze? Toužily místní ženy vždy po kráse, a jak si k ní pomáhaly? Jakými metodami to zjišťujeme? A jak se to projevilo na místech, kde nyní žijeme my a kterými denně procházíme? Všichni, kteří si kladou podobné otázky, by si tuto výstavu neměli nechat ujít. Domů si z ní mohou odnést kromě zážitků také publikaci Klenoty středočeského pravěku, ve které naleznou všech 13 kompletních příběhů včetně fotografií a ilustrací. Malí badatelé se zase určitě rádi chopí úkolů, které jsme jim připravili v dětském katalogu k výstavě – Kreativním průvodci Klenoty středočeského pravěku.
Výstava Klenoty středočeského pravěku byla zájemcům otevřena od 3. 7. 2020 do 22.10. 2022 v Informačním centru keltské kultury.
Výstava Prvorepubliková archeologie
“Znovuzrození československého státu pozdravují i čeští archaeologové s vroucí radostí, a ačkoliv jsou si vědomi, že jim nastávají nové povinnosti a nové, větší práce, přistoupí k nim s nadšením a s pevnou vůlí na půdě svobodného státu přivésti naši archaeologii k novému, nebývalému rozkvětu.”
Tak zněla slova jednoho z nejvýznamnějších českých archeologů počátku 20. století Lubora Niederla, která na počest mladičké republiky zaznamenal v roce 1919. A v tomto duchu nadšení a pevné vůle na cestě za odhalováním nejstarší minulosti nového státu, na nějž byli i archeologové náležitě pyšní, se bádání neslo po celou dobu až do smutného konce 30. let, kdy byla jeho slibně se odvíjející nit násilně přetržena německou okupací. To vše vám představí výstava Ústavu archeologické památkové péče středních Čech a Ústavu pro archeologii FF UK, která vás vtáhne do slavné éry české archeologie a přiblíží prvorepublikové okouzlení nově se rodící vědou. Do světa elegantních badatelů a jejich ambiciózních výzkumů jste mohli nahlédnout od 2. června 2018 v Informačním centru keltské kultury na zámku Nižbor. Vernisáž výstavy proběhla 1. června v 17 hodin.
Badatelé v období první republiky položili základy archeologického oboru tak, jak jej známe dnes. První velké systematické výzkumy, zakládání stěžejních výzkumných institucí, objevy celosvětově proslulých lokalit, jako například keltské oppidum Stradonice nebo slavné Dolní Věstonice. Ty nejvýznamnější prvorepublikové výzkumy byly navíc financovány přímo z Národního fondu Masarykova, přičemž pan prezident mnohé z nich osobně navštívil. Ve výstavě proto chceme nejen připomenout toto významné období české archeologie, ale také znovu oživit některé její zásadní momenty. Nechme se v rámci oslav letošního výročí naší republiky touto uhlazenou dobou inspirovat a zkusme do společnosti navrátit některé z jejích užitečných zvyklostí.
K vidění byly nejen na dobové nálezy a předměty ze sbírek Ústavu pro archeologii FF UK, ale také na archeologické nálezy ze stradonického oppida ze sbírek Národního muzea, které v roce 1929 při svém tehdy velmi sledovaném výzkumu objevil archeolog Albín Stocký. Badatelskou atmosféru první republiky doladí originální dobový nábytek z Ústavu pro archeologii FF UK, který používali již prvorepublikoví archeologové, nebo také obrazy pravěkých zátiší malíře počátku 20. století Aloise Vraného, zapůjčené Městským muzeem Čáslav. Nebude chybět ani promítání jedinečných záběrů výzkumu v Dolních Věstonicích z roku 1928 a také rozsáhlá kolekce skutečně úchvatných fotografií z prvorepublikových výzkumů, poskytnutých archivem Archeologického ústavu AV ČR v Praze, v.v.i., Archivem Pražského hradu, Pavilonem Anthropos Moravského zemského muzea a Muzeem T. G. M. Rakovník.
Na rok 2024 máme novou výstavu.
Výstava Mincovnictví Keltů v srdci Evropy
S letošní oslavou Beltainu 27.4.2024 můžete navštívit vernisáž výstavy Keltské mincovnictví v srdci Evropy, která se návštěvníkům zámku otevřela na konci loňské sezony. Autorem výstavy je přední evropský specialista doc. PhDr. Jiří Militký, Ph.D., numismatik a archeolog, který výstavu sestavil přehledně do jednotlivých období od počátků mincovnictví u nás až po jeho vrchol. Zvláštní místo je pak věnováno mincím a mincovnictví na nedalekém oppidu Stradonice, na kterém se mince razily a odkud se distribuovaly do celé tehdejší keltské Evropy.
V podcastu Zrnotěrka vás Jiří Militký pozve na výstavu Keltské mincovnictví v srdci Evropy.
Stálá keltská expozice v nové podobě
Expozici v Informačním centru keltské kultury na zámku Nižbor můžete navštívit v květnu a říjnu o víkendech a svátcích od 10 do 17 hodin, v červnu a září každý den od 10 do 17 hodin, červenci a srpnu pak každý den mezi od 10 do 18 hodin.
PROBĚHLÉ VÝSTAVY
Výstava Klenoty středočeského pravěku
Výstava Klenoty středočeského pravěku navázala na stejnojmennou publikaci, která poutavě vypráví 13 archeologických příběhů z 13 různých míst středních Čech. Je založena na výsledcích terénních výzkumů, které se snaží ukázat veřejnosti v novém světle kontextu současnosti. Návštěvníci tak dostali možnost si tyto pravěké „klenoty“ prohlédnout na vlastní oči, a to jak originální nálezy, tak i jejich věrné repliky. A samozřejmě také něco navíc.
Témata jako je využívání surovinových zdrojů, usedlý způsob života, sociální hierarchie, nakládání se zemřelými, estetické cítění, mocenské a náboženské konflikty či touha po majetku a inovacích jsou totiž dnes stejně aktuální, jako byly před tisíciletími. Těmto kořenům současné společnosti se věnují jednotlivá zastavení výstavy v 13 chronologicky řazených příbězích spolu s působivými archeologickými nálezy.
Návštěvníci nebudou ovšem odkázáni pouze na pozorování předmětů za sklem vitrín a čtení textů, ale některé z vystavených předmětů si budou moci i osahat. Tedy alespoň ve formě replik, jejichž výroba mnohdy dokáže potrápit i moderní řemeslníky. Interaktivní stanoviště jako vrtání kamenných seker či ražba keltských mincí pak potěší (nejen) mladší návštěvníky, chybět nebude ani oblíbená místnost s kinosál(k)em, která zájemce zavede přímo do terénu. Highlightem mezi exponáty bude nepochybně ikonická hlava kance, která byla původně součástí honosného keltského vědra. A kromě působivých fotografií výstavu doprovodí i množství ilustrací, které vykreslí představu života v pravěku.
Jak lidé v mladší době kamenné hospodařili s vodou? Kdy se zrodil dálkový obchod a jakou roli v něm střední Čechy v některých dobách hrály? Provázelo násilí člověka již od pravěku? Jakým způsobem se proměňoval vztah k mrtvým? Kdy se u nás začaly používat peníze? Toužily místní ženy vždy po kráse, a jak si k ní pomáhaly? Jakými metodami to zjišťujeme? A jak se to projevilo na místech, kde nyní žijeme my a kterými denně procházíme? Všichni, kteří si kladou podobné otázky, by si tuto výstavu neměli nechat ujít. Domů si z ní mohou odnést kromě zážitků také publikaci Klenoty středočeského pravěku, ve které naleznou všech 13 kompletních příběhů včetně fotografií a ilustrací. Malí badatelé se zase určitě rádi chopí úkolů, které jsme jim připravili v dětském katalogu k výstavě – Kreativním průvodci Klenoty středočeského pravěku.
Výstava Klenoty středočeského pravěku byla zájemcům otevřena od 3. 7. 2020 do 22.10. 2022 v Informačním centru keltské kultury.
Výstava Prvorepubliková archeologie
“Znovuzrození československého státu pozdravují i čeští archaeologové s vroucí radostí, a ačkoliv jsou si vědomi, že jim nastávají nové povinnosti a nové, větší práce, přistoupí k nim s nadšením a s pevnou vůlí na půdě svobodného státu přivésti naši archaeologii k novému, nebývalému rozkvětu.”
Tak zněla slova jednoho z nejvýznamnějších českých archeologů počátku 20. století Lubora Niederla, která na počest mladičké republiky zaznamenal v roce 1919. A v tomto duchu nadšení a pevné vůle na cestě za odhalováním nejstarší minulosti nového státu, na nějž byli i archeologové náležitě pyšní, se bádání neslo po celou dobu až do smutného konce 30. let, kdy byla jeho slibně se odvíjející nit násilně přetržena německou okupací. To vše vám představí výstava Ústavu archeologické památkové péče středních Čech a Ústavu pro archeologii FF UK, která vás vtáhne do slavné éry české archeologie a přiblíží prvorepublikové okouzlení nově se rodící vědou. Do světa elegantních badatelů a jejich ambiciózních výzkumů jste mohli nahlédnout od 2. června 2018 v Informačním centru keltské kultury na zámku Nižbor. Vernisáž výstavy proběhla 1. června v 17 hodin.
Badatelé v období první republiky položili základy archeologického oboru tak, jak jej známe dnes. První velké systematické výzkumy, zakládání stěžejních výzkumných institucí, objevy celosvětově proslulých lokalit, jako například keltské oppidum Stradonice nebo slavné Dolní Věstonice. Ty nejvýznamnější prvorepublikové výzkumy byly navíc financovány přímo z Národního fondu Masarykova, přičemž pan prezident mnohé z nich osobně navštívil. Ve výstavě proto chceme nejen připomenout toto významné období české archeologie, ale také znovu oživit některé její zásadní momenty. Nechme se v rámci oslav letošního výročí naší republiky touto uhlazenou dobou inspirovat a zkusme do společnosti navrátit některé z jejích užitečných zvyklostí.
K vidění byly nejen na dobové nálezy a předměty ze sbírek Ústavu pro archeologii FF UK, ale také na archeologické nálezy ze stradonického oppida ze sbírek Národního muzea, které v roce 1929 při svém tehdy velmi sledovaném výzkumu objevil archeolog Albín Stocký. Badatelskou atmosféru první republiky doladí originální dobový nábytek z Ústavu pro archeologii FF UK, který používali již prvorepublikoví archeologové, nebo také obrazy pravěkých zátiší malíře počátku 20. století Aloise Vraného, zapůjčené Městským muzeem Čáslav. Nebude chybět ani promítání jedinečných záběrů výzkumu v Dolních Věstonicích z roku 1928 a také rozsáhlá kolekce skutečně úchvatných fotografií z prvorepublikových výzkumů, poskytnutých archivem Archeologického ústavu AV ČR v Praze, v.v.i., Archivem Pražského hradu, Pavilonem Anthropos Moravského zemského muzea a Muzeem T. G. M. Rakovník.